--v--
Mariana 
Story 
Saxana (video) Koukej se mnou si píseň broukej (video) Mississippi (video) Tamtamy (video) Den na letních tritích (video) ádná sláva (video) Vra mi zpět můj smích (video) Kdy jsem byla malá (video) Mám (video) Láska století (video) Kartářka (video) Znám své viny (video) Jen a pomlouvaj (video) To co chtěl u vzal si čas (video) Poutím po vodě proutí (video) Amen (video)Saxana
1996 Saxano, v knihách vázaných v kůi zapsáno kouzel je víc ne dost. Saxano, komu dech se z nich úí Saxano, měl by si říct: u dost! Cizími slovy ti jedna z nich poví, e mui se loví, buď pan admirál nebo král. Vem oko soví, pak dvě slzy vdovy, to svař a dej psovi, co vyl a byl sám opodál. Saxano, v knihách vázaných v kůi zapsáno kouzel je víc ne dost. Saxano, komu dech se z nich úí, Saxano, měl by si říct: u dost! Seď chvíli tie a pak hledej spíe kde ve vem se píe, e tát bude sníh, loňský sníh. Najde tam psáno, jak změnit noc v ráno, jak zaklít ne v ano a pláč v nocích zlých, změnit v smích. Saxano, v knihách vázaných v kůi zapsáno kouzel je na tisíc. Saxano, v jedné jediné růi, Saxano, kouzel je mnohem víc. Saxano, v knihách vázaných v kůi zapsáno kouzel je na tisíc. Saxano, v jedné jediné růi, Saxano, kouzel je mnohem víc. Saxano, v knihách vázaných v kůi zapsáno kouzel je na tisíc...
2005 Kdy ti láska schází a nemúe spát vítr eptá v mlází a sníh nechce tát Kdy je ráno smutný e nechce se vstát tak zpívat je nutný to bys měl znát Ref: Koukej se mnou si píseň broukej a rozdávej dál Koukej se mnou si píseň broukej to roztančí sál Zpívej tu píseň známou la la la la la tu zná i táta s mámou i vítr ji hrál i vítr ji hrál Poák má zlý psaní a jde cestou k vám dopis skrývá v dlani u ví e jsi sám těstí tvý se krátí, je konec vem hrám jsi lásko proutí, jsi děravý prám Ref: Koukej se mnou si píseň broukej ...
1999 Dým líne stoupá z rícních parníku a kytar táhlé písne lodníku a skládají tam v písku u brehu dej vzácných príbehu stránek lodních deníku. Tak se Mississippi loudá pobreím a loukám snáí kvítky proteí a na tom, e proud má dnes plný píny, línejí ne líný, málo záleí. Ref: Mississippi pro me zustává tím místem snu a klukovin, kdo byl Tom a kdo Huck Finn, kadé díte slýchává. Mississippi jenom z kníek znám, tak jak Mark Twain o ní psal, Mississippi proudí dál a stejná zustává. Dávno ztichnul prý ten rytmus rícních kol, ted místo nej tam bourí rokenrol a náruc brehu ptáky zrídka vítá, dnes v reklamách se zmítá bezbranná jak stvol. Ref: Mississippi pro me zustává tím místem snu a klukovin, kdo byl Tom a kdo Huck Finn, kadé díte slýchává. Mississippi jenom z kníek znám, tak jak Mark Twain o ní psal, Mississippi proudí dál a stejná zustává.
1976 Tam kde je tráva jak mech sametový, prostý kámen se zvedá, jméno v něj někdo vytesal, neodpoví tomu kdo stále hledá, té dívce je u dveří, čeká stále a nevěří, e se probudit nedá, el tenkrát do války, pozdrav jí dal, poslal dopisy bílé, dny jako korálky, čas dávno vzal, ztěkly čekání chvíle, a dívka snad tisíc let, čeká stále e přijde zpět, e se vrátí k své milé. Tamtamy duní dál, jako tenkrát z dálky, tamtamy duní dál, nesou píseň války, tamtamy duní dál, ruí její spaní, tamtamy duní dál, zapomenout brání. Zas přiel čas, řeka dnů valí se dál, přesná polnice troubí, zas jiný pohřbil náruč snů, včera se smál, teď se zemí se snoubí a jdou dalí vojáci, vřavou bojů se trmácí, cesty hroby tam roubí. Tamtamy duní dál, jako tenkrát z dálky, tamtamy duní dál, nesou píseň války, tamtamy duní dál, ruí její spaní, tamtamy duní dál, zapomenout brání, tamtamy duní dál, jako tenkrát z dálky, tamtamy duní dál, nesou píseň války, tamtamy duní dál, ruí její spaní, tamtamy duní dál, zapomenout brání.
1999 Den na letních tritích dal záhon átků, slunce co se roztřítí o tváře en, já se toulám, je pátek pátků, podobný jevitím velkých scén, já se toulám, je pátek pátků, podobný jevitím velkých scén. Snop rudých mečíků, mu dívce dává, políbí ho bez díků... pak utonou, já si říkám, to nám se stává, kytky jsou viníkům záclonou, já si říkám, to nám se stává, kytky jsou viníkům záclonou. Den letním tritím dal vůni vína, jsou podobná ohnitím, kdy doutnají, já se toulám v tom áru líná, s tmou na těch jevitích dohrají. já se toulám v tom áru líná, s tmou na těch jevitích dohrají.
2005 ádná láska v jednom kuse a tak někdy pláču, okradli mě v autobuse, jak nějakou káču. Sebrali mi peníze a nechali klíče, je to tedy v remíze a chytám dalí míče. Vytopil mě nájemník co na černo tu bydlí, tlustý strýček propadnul se staroitnou idlí. ádná sláva, jen svět se točí i kdy nejde to jak bych si přála, mám svůj styl, kalu na rozhodčí i kdy sem a tam se mnou to mává a kam lápnu neroste tráva. Ve schránce mám sloenky a samý patný zprávy a můj atník nese jenom stopy zalý slávy. Na mýho psa právě dneska zase přily touhy a můj přítel blondýnu má co má nohy dlouhý. Na finančním úřadě mám zas nějaký resty, volal mi můj brácha ale mluvil nějak z cesty. ivím svýho zubaře a senát přímo z daní, kdy naberu stopaře, tak celou cestu vaní. ádná sláva, jen svět se točí i kdy to nejde jak bych si přála,...........
1999 Já znám se s únavou, stesk Ti můu dát, s pláčem pod hlavou večer půjdu spát, půvab úniků ze vech známých míst, ústí do vzlyků v mém psaní můe číst. Vra mi zpět můj smích... vlídné zázemí, vra mi zpět můj smích... chci být s Tebou, prosím sma můj hřích svou dlaní laskavou, vra mi zpět můj smích ... nic víc. Vzácný porcelán, býval pýchou Tvou, teď je rozprodán, jak příběh o nás dvou. Nevím kam teď jít, jak dítě za kolou, co chci můu mít.. vak říkám s pokorou. Vra mi zpět můj smích... vlídné zázemí, vra mi zpět můj smích... chci být s Tebou, prosím sma můj hřích svou dlaní laskavou, vra mi zpět můj smích ... nic víc. Vím, e Tvůj tep je jen zdání,je to zlé, kdy pýcha zbytečně brání, lásce Tvé. Vra mi zpět můj smích... vlídné zázemí, vra mi zpět můj smích... chci být s Tebou, prosím sma můj hřích svou dlaní laskavou, vra mi zpět můj smích ... nic víc. Vra mi zpět můj smích... vlídné zázemí, vra mi zpět můj smích... chci být s Tebou, vra se zpět do těch dnů, kdys byl můj pán i tít, patří teď do mých snů Tě mít.
1999 Kdy byla jsem malá, říkala máma, rozum je skála a cit řeky proud, kdy láska se přidá i víra je s náma, Tvůj ivot je lodí a zbývá jen plout. Tak jenom plout, zas přidat pár mílí, plout, tak jako rackové bílí, plachty má, a vedou Tě k cíli, i kdy právě sílí vítr a dé. Kdejaká mladí zásluhy sbírá, Jen mě čas tlačí a je toho víc, Co někdy spát nedá a jak do tmy zírám, Někdy mi stačí formuli říct. Tak jenom plout, zas přidat pár mílí, plout, tak jako rackové bílí, plachty má, a vedou Tě k cíli, i kdy právě sílí vítr a dé. plout, zas přidat pár mílí, plout, tak jako rackové bílí, plachty má, a vedou Tě k cíli, i kdy právě sílí vítr a dé plout, zas přidat pár mílí, plout, tak jako rackové bílí, plachty má, a vedou Tě k cíli, i kdy právě sílí vítr a dé plout, zas přidat pár mílí, plout, tak jako rackové bílí, plachty má, a vedou Tě k cíli, i kdy právě sílí vítr a dé
1999 Víc ne mockrát kvůli ní se spálí, víc ne mockrát s námi chce si hrát, a pak kdy ta správná je tu, začíná a má se k světu, musí člověk sám sebe se ptát. Mám, mám, mám, lásku blízko mám, mám, mám, stejně dál se ptám, můu být jenom s ní a kolikrát mi vyplní, pár krásných snů. Mám, mám, já snad anci mám, teď s ní dál jít. Víc ne mockrát s ním teď svět je krásný, víc ne mockrát řek, e má mě rád. Jen já a mé jméno krycí, já a Tomá nevěřící, dnes a denně musíme se ptát. Dál....mám, mám, lásku blízko mám, mám mám, stejně dál se ptám, můu být jenom s ním, a kolik já mu vyplním krásných snů. Mám, mám, lásku blízko mám, já zdá se napořád, mám, mám, stejně dál se ptám, chci blízko Tebe stát. Můu být jenom s ním, a kolik já mu vyplním, vech krásných snů. Mám, mám, já snad anci mám, s ním dál jít. Lásku blízko mám.
2006 Podzim spálil trávu kdy ten můj mi řek' v hlavě má jen slámu jsem blázen, e bych neutek' vdy s tebou u to nejde. Kdy u souboj s láskou dopadá nic moc tak proflámuje celou noc a čeká a to přejde. Kdy dva se pak správně sejdou a hvězdy jim budou přát o té lásce století moná bude se psát. Někdy bývá tíhlá jiné schází pas stejně ádná výhra e zůstanu ji napospas a ádný o mě nejde. Kdy nám ztěknou víčka můem chvíli snít jak dá se odsud odejít a co se do něj vejde. Kdy dva se pak správně sejdou a hvězdy jim budou přát o té lásce století moná bude se psát. Kdy dva se pak správně sejdou a hvězdy jim budou přát o té lásce století moná bude se psát. Kdy dva se pak správně sejdou a hvězdy jim budou přát o té lásce století moná bude se psát.
1999 Hádám lidem z dlaní co být musí a co stát se má. Hádám jaký ivot člověk il i to co ukrývá. Čáry v dlaních lidí, to jsou malé dráhy hvězd. Kadá z nic mi poví, kudy jít i čím dát se vést. Já Vás tady vítám, pojďte dál a přestaňte se bát, slyím cinknul peníz - vřelý dík a můete se ptát, i Vás něco trápí, já to vím, tak pojďte ke mně blí. Říkám to co vidím a co nevím to si domyslím. Víc těstí mít, zastavit křídla času, umět smýt z due prach, začít vnímat i krásu. Sebe líp pochopit, a dál vyhýbat se chybám, Přijímat pak klidně, to co přijít má. Hádám lidem z dlaní, to co bylo a co má se dít, kadý chtěl by vědět jak dál ít a co má obejít. Osud karty míchá, jeden z nás je ze vech nejvíc sám. Prosím zkuste hádat pane, proč to říkám právě Vám. Víc těstí mít, zastavit křídla času, umět smýt z due prach, ít a vnímat i krásu. Najít klid - pochopit, a dál vyhýbat se chybám, přijímat pak klidně, to co přijít má. Víc těstí mít, zastavit křídla času, umět smýt z due prach, ít vnímat i krásu. Odpustit - pochopit, a dál vyhýbat se chybám, přijímat pak klidně, to co přijít má. Hádám lidem z dlaní, to co bylo a co má se dít
1999 Není snadné najít čas a správnou chvíli, kdy mám slovům volnost dát. Kolik vyslovený chvůbec dolo k cíli, často zbývá jen mít rád. U pár let nám něco brání být si blízko, zkusme vyjít s odvahou, z temných pokojů, kde stropy jsou tak nízko, jak se najít... cesty jsou. Znám své viny, znám Tvé sliby, jsou jak černé vrány, mají hlad tak hledej na kolenou. Ten malý střep, co právě teď u se zdá vypad z rány, vra ho Zimním královnám. Já jen doufám, e u v sobě nemám pýchu, která bolí co se dá. Jen Ty ví, e nemám na seznamu hříchů, e jsem prázdná, e jsem zlá. Znám své viny, znám Tvé sliby, jsou jak černé vrány, mají hlad tak hledej na kolenou. Ten malý střep, co právě teď u se zdá vypade z rány, vra ho zimním královnám.
2006 Vzkázala mi Julie, e mě prý s chutí zabije. Jestli je pravda, co slyela, e prý jí svádím manela. Tomu snad nikdo nevěří, ten chlap se nevejde do dveří. Hlavně mu kouká sláma z bot, jedna a jedna by neuhod. Vzkázala mi Anděla, e být v mé kůi by nechtěla. A e je dobrák od kosti, snaí se chápat mé slabosti. To e si přihnu, hned po ránu, mám tučné zisky, prý od pánů. Klepy mě sotva dopálí, jako hrách po zdi se kutálí. Pak já jen otočím se na patě. Vdy já vystačím si bohatě. Tak hraj, jen a pomlouvaj. Vzkázali mi z kostela, jestli bych zájem neměla, přijít ke svaté zpovědi, dlouho prý o mě u nevědí. V nebi má páter známosti, asi jim u dělám starosti. Na faru zajdu a proč asi, něco jim tam hodím do kasy. Pak já jen otočím se na patě. Vdy já vystačím si bohatě. Tak hraj, jen a pomlouvaj. Pak já jen otočím se na patě. Vdy já vystačím si bohatě. Tak hraj, jen a pomlouvaj.
1999 Projdi se mnou ulicí kde stála, jen dvě auta,je z ní magistrála. Pryč je strom co dřív tu stál, jen ten dům tu stojí dál. Teď u patří jiným nájemníkům, jejich dětem, venku na chodníku. Na dveřích je nový lak, teď tu stojím jenom tak. To co chtěl u vzal si čas, to co zbývá, to je v nás. Jako záznam ve starém kalendáři. To co chtěl u vzal si čas, nenechal mám ádný vzkaz, staré barvy vyblednou, nové září. Jiní lidé, ten dům otvírají, jenom neví, jak se věci mají. e nás dělí řádka let, Jejich dům, to byl můj svět. To co chtěl u vzal si čas, to co zbývá, to je v nás. Jako záznam ve starém kalendáři. To co chtěl u vzal si čas, nenechal mám ádný vzkaz, staré barvy vyblednou, nové září. To co chtěl u vzal si čas, to co zbývá, to je v nás. Jako záznam ve starém kalendáři. To co chtěl u vzal si čas, nenechal mám ádný vzkaz, staré barvy vyblednou, nové září. To co chtěl u vzal si čas, to co zbývá, to je v nás. Jako záznam ve starém kalendáři. To co chtěl u vzal si čas, nenechal mám ádný vzkaz, staré barvy vyblednou, nové září.
1999 Amen, amen, přízeň svou nám dej, být Ti blí nám přej, ké smíme znát jak nás má nás rád... amen, dobrou vůli spolu ít a lásku pevnou, v dui klid a pokoj těm kteří se sejdou, pláč i smích a vdycky ví co k lásce patří, klíčem k srdcím, kdy nám bránu otvírá. Víru svou nám dej, být Ti blí nám přej, ké smíme znát jak nás má nás rád... amen, Veď nás Pane tam, kde láska schází, uka Těm kterým se ztrácí, posvi dětem svým na cestu dlouhou, astných lidí a je pořád víc a víc Sílu svou nám dej, být Ti blí nám přej, ké smíme znát jak nás má nás rád... amen, přízeň svou nám dej, být Ti blí nám přej ké smíme znát jak nás má nás rád... amen ké smíme znát jak nás má nás rád... amen
doporučuji kromě hudebního záitku také něco z přírodní krásy:
